20. ročník - Vánoční běh pod Černou věží v Klatovech, rok 2010

Černá věž v Klatovech

 Dnes jsem se zúčastnil Vánočního běhu pod Černou věží v Klatovech. Byl to jubilejní dvacátý ročník a mé první závody na 4 800 m (4x 1200 m). Už v noci jsem nad tím přemýšlel a těšil se s malinkatou trémou na ráno. Vánoční lelkování a přejídání mi rozhodně neprospívá. Zazvonil mi třikrát telefon, vzbudil jsem se, osprchoval se, vyčistil si zuby, rychle se napil kávy s mlékem a oblečený v kabátu jsem spěchal skoro v –10 °C zapsat se na závod. V 9:00 hodin začala prezentace, kde jsem byl mezi prvními nedočkavci a pár zámými tvářemi; tým triatlonu, který tento běh pořádal v Klatovech, teprve vše připravoval – židličky, stoly, notebook, tiskárnu, přihlášky, sušenky, čaj, pokladničku, čekání na čísla apod., a tak jsem se zdržel déle, než jsem si původně myslel. Rychle jsem si podal přihlášku a zaplatil příslušný poplatek. Dostal jsem hezké číslo 10. Na sušenku jsem neměl vůbec chuť a spěchal jsem zpět domů, kde jsem se lehce najedl a po necelé hodině jsem se vydal zpět v doprovodu fotografky (poprosil jsem hezky maminku, tatínek dorazil později, ostatní byli bohužel pryč). 

Zima byla ráno velká, obléknul jsem se hodně teple do sportovního oblečení (krátké běžecké kalhoty, elasťáky, dvoje ponožky, čapáky s kšandami, triko, mikina, bunda, šál přes pusu, čelenka, čepice, kšiltovka, mp3 přehrávač, běžecké boty a rukavice – styl alá ninja), prostě tak, jak jsem zvyklý na 10 až 25 km běhy obvykle s batohem, což byla trošku chyba, protože mi bylo při závodech už v druhém kole hodně teplo díky rychlejšímu tempu. Nebudu Vás dlouho napínat, skončil jsem jako poslední na 25. místě, resp. předposlední, protože poslední 26. byl diskvalifikován. Byla připravena i malá legrace pro ostatní, kdy se jeden běžec oblékl za starou babičku a zkoušel různé pózy na lyžích, sáňkách a dělal srandičky pro diváky. Bylo to fajn, běžci i přihlížející se hodně nasmáli.

Před městským úřadem

Momentka pro diváky

 Jsem po nemoci a je to můj druhý běh, tušil jsem dopředu, že žádné rekordy trhat nehodlám a budu rád, když trať v klidu a pohodě doběhnu se spoustou endorfínů. Víc by mě vyhovovala delší trať kolem 10 km, takže jsem měl oprávněný strach, jak běh na 5 km vůbec dopadne. Nedočkavě jsem stepoval v té zimě na náměstí v Klatovech s ostatními běžci, bylo 15 minut do startu. Objevilo se samozřejmě i pár běžkyň, dětí, dorostenců. Děti běžely kolem náměstí už v 10:00. Hlavní závod začal v 11:00.

Start 11:00

 Bylo odstartováno a hlouček běžců se dal do běhu, spíše sprintu. Byl jsem hned na začátku tohoto hloučku a musel jsem běžet hodně rychle, protože dlažební kostky na náměstí docela dost klouzaly, dovedete si představit, že jsem měl strach, abych nespadl. Nemohl jsem ani doprava, ani doleva, ani zastavit, všude kolem mě běžci nebo běžkyně. Běžkyně běžely dvě kola po 1200 metrech, muži čtyři kola. K Černé věži se vybíhalo po schodech, což bylo hezkým zpestřením.

První výběh do schodů k Černé věži

Druhé kolo, a ještě bude třetí a čtvrté, paráda!

Hned po dvě stě metrech jsem věděl, že takovým tempem nevydržím běžet dlouho, bylo mi čím dál víc tepleji, a tak jsem po čase přibrzdil a začal se blížit ke svému tempu, na které jsem zvyklý. Začaly mě předbíhat ženy i muži, ale vůbec mi to nevadilo. První kolo bylo celkem v pořádku, až na ten zrychlený začátek, ve druhém a třetím jsem se trápil (byl jsem moc nabalený, bylo mi horko, protože jsem neběžel svým pomalým tempem, ale mnohem rychleji). Tatínek a maminka mi sice fandily, ale já jsem nějak nemohl dobře běžet do těch schodů, za kterými stály, byl jsem moc nabalený. Ve druhém kole jsem zjistil, že se mi šňůrky z čísla na straně rozvázaly, a tak jsem si jednu šňůrku pro jistotu občas přidržoval, abych číslo neztratil. Většina mě předběhla a když jsem se blížil do cíle čtvrtého kola, začínal jsem se teprve rozbíhat, a to díky tomu, že jsem čtvrté kolo začal běžet svým tempem a přestalo mi být horko. Cože? Už je konec?! Škoda, že trasa nemá dalších 5 km, běžel bych klidně dál.

Přibíhám do cíle s úsměvem na tváři

V cíli, jdu k fotografce

V cíli jsem si sundal číslo 10 a šel ho vrátit pořadatelům. Na místním městkém úřadu se podával teplý sladký čaj, kterým jsem neopovrhl a rád se napil. Začala mi být zima, a tak jsem se vydal zpět domů, abych se rychle osprchoval a podíval se na fotografie, které nafotografovala maminka. Byly perfektní a pár výsledků vidíte tady sami.

Sundavám si číslo 10, které jdu vrátit na radnici

A jaké je ponaučení pro příští 21. ročník vánočního běhu pod Černou věží v Klatovech, na který se moc těším? Méně se obléci! Tempo na 5 km je o dost rychlejší, než na které jsem zvyklý a je mi hned hodně teplo, člověk je pak paradoxně mnohem pomalejší. Příště to snad vyjde s umístěním lépe. Přeji Vám příjemné dny vánočních svátků a do nového roku 2011 mnoho naběhaných kilometrů bez zranění a nemocí. Já si zase přeju, ať mi psaní do blogu v roce 2011 vydrží, protože pro Vás chystám několik staro-nových informací o bitvě u Marathonu, seznam dalších bibliografií o běhání a další zajímavé článečky. Mějte se hezky.

Vracím se domů